Historie

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech. V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta (benedektina) v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dne 9. prosince 1437 umírá cisař Zikmund. V tomto roce svým příznivcům a i Jakoubkovi připisuje některá léna a chce, aby se českým králem stal jeho zeť Albrecht.
V rozpolcených Čechách však jiná strana chce za českého krále polského Kazimíra či českého pána (později Jiří z Poděbrad). V Čechách jsou různé skupiny vojsk, dochází k menším půtkám.
A tak se dne 23. září 1438 v bitvě u Želenic (mezi Mostem a Bílinou) střetla na jedné straně vojsko Jakoubka z Vřesovic a míšenského knížete Fridricha a na druhé straně vojsko Žateckých a Lounských zastánců kalicha, 500 členná družina některých českých pánů a 300 polských jízdních . Vítězem bitvy byl Jakoubek, když protivník měl 600 zabitých a 500 zajatých (tito se museli draze vykoupit). Na základě této porážky se Žatečtí (když se zmátořili) Jakoubkovi mstili a výsledkem také bylo obsazení Vroutku v roce 1441 a vypálení zdejší tvrze.

Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny  Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických.

Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradskému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r. 1599 lehla popelem velká část městečka, r. 1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 2011 zde bylo hlášeno 1613 osob (bez okolních obcí).

Západně od průjezdní silnice se nachází románský jednolodní tribunový kostel sv. Jakuba Většího z 20. let 13. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, patří k historicky nejhodnotnějším stavbám regionu. Ve stredověku tvořil spolu s tvrzí, archeologicky doloženou proti věži, opevněný komplex. Před nedávnem byl kostel restaurován.Nedaleko přes silnici je jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele s věžičkou nad presbytrářem, postavený r. 1726. Na návsi stojí barokní sousoší z r. 1714 s dominantní sochou Piety na vrcholu štíhlého sloupu. V rozích hranolovitého podstavce jsou na soklech umístěny sochy sv. Fabiána, Šebestiána, Rocha a Rozálie. U silnice směrem na Kryry je na masivním kamenném sloupu sousoší sv. Anny Samotřetí, spojené zády s Madonou. Pískovcové sousoší pochází z roku 1755.
V roce 1721 byla ve Vroutku založena škola pro německy mluvící obyvatelstvo. Česká škola byla ve Vroutku založena až v roce 1922. V roce 1802 měl Vroutek vojenskou posádku. Od roku 1873 má Vroutek vlakovou dopravu na trati Plzeň-Žatec.

V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století - domy na náměstí a objekty podél ulice směrem na Kryry.

Významné osobnosti:

• vroutecký rodák František Arnold Vogl (1821-1891) profesor pražské akademie
• Jiří Beneš (1930-1995) významný vroutecký učitel a ředitel vroutecké školy, školský inspektor, kronikář a malíř. V roce 2010 byl panu Benešovi udělen titul čestného občana města Vroutek.    
• svobodný pán Kojata (IV.) z rodu Hrabišiců (+1228) první známý majitel města Vroutek
• apoštol sv. Jakub Větší patron románského kostela ve Vroutku 
• Doc. RNDr. Antonín Pyšek, Csc. (1929-2002) byl předním odborníkem na ruderální a synantropní flóru a významně se podílel na jejím studiu v celoevropském měřítku. Publikoval přes 200 vědeckých prací, které měly velký technický význam. V roce 1998 byl zvolen čestným členem České botanické společnosti a byla mu udělena pamětní medaile ZČU.
• mistr Varhanář známý v roce 1752 pan Nicolas Bergmüller

Historické pohledy  

rok 1931 - Karlovarská ulice

rok 1925 - Karlovarská ulice

Karlovarská ulice v roce 1833
slavobrána pro císaře Františka I. a jeho ženu

      Další fotografie