Navigace

Obsah

Geologické poměry v okolí Vrouku

Ing. Jiří Svejkovský


Sedimenty středočeských permokarbonských pánví 
(prvohory)

Nejstaršími horninami v okolí Vroutku jsou sedimenty středočeských permokarbonských pánví. Jedná se o komplex kontinentálních sedimentů jezerního, 
jezerně deltového, říčního a také vulkanického původu. Jsou to především rudohnědé permokarbonské arkózovité pískovce a  arkózy s vysokým obsahem navětralých živců. Místy se vyskytují slepence a rudohnědé nebo šedé jílovce. Rudohnědě zbarvené horniny se střídají s polohami šedých arkózovitých pískovců. Rudé zabarvení způsobuje hematitový pigment, který pochází z železitých zvětralin vzniklých v tehdejším polopouštím klimatu. Postupná humidizace klimatu vytvořila podmínky pro kaolinické zvětrávání živcem bohatých sedimentů, což dokazují závalky kaolinitických jílů, které jsou obsaženy v místních slepencích. Ve slepencích a  pískovcích se také vyskytují malé bomby rudofialového melafyrového mandlovce, což svědčí o nedalekém bazickém permokarbonském vulkanismu. Podloží pánve tvoří metamorfované předprvohorní sedimenty tepelsko-barrandienské zóny (fylity), které ale nikde v okolí Vroutku nevycházejí na povrch. Celková mocnost permokarbonských sedimentů se zde pohybuje kolem 900 až 1000 m. V nadloží rudohnědě zbarvených permokarbonských hornin leží facie šedobílých podbořanských arkózovitých pískovců, které jsou jemně až středně zrnité a různě kaolinizované. Jsou rovněž permokarbonského stáří. Rudohnědé sedimenty plynule přecházejí v šedé podbořanské pískovce přes zónu střídání obou typů hornin. Podbořanské pískovce jsou ložiskově významné (kaolin) a podle stupně rozložení živců je lze rozdělit na svrchní dokonale kaolinizovanou část a spodní slabě kaolinizovanou část. Podbořanské pískovce jsou říčního, případně jezerně deltového původu, tvořené materiálem z východní části Krušných hor.

Sedimenty svrchní křídy (druhohory)

Zajímavostí jsou nově zjištěné drobné výskyty křídových hornin severozápadně od Vroutku jižně od osady Kružín. Jedná se o vápnité svrchnokřídové pískovce mořského původu. Tyto denudační zbytky křídových sedimentů dokazují předpokládaný dosah druhohorního moře směrem na západ.

Krásnodvorské souvrství (třetihory)

V nadloží podbořanských pískovců vystupuje tzv. krásnodvorské souvrství pravděpodobně spodně až středně oligocenního stáří. Krásnodvorské souvrství je tvořeno několika horizonty. Nejspodnější horizont kaolinitových jílů a přeplavených kaolinitových písků tvoří tzv. sekundární kaolin, výše je až ve třech polohách vyvinut horizont nesoudržných písků střídající se s horizontem křemencovým. Křemencový horizont tvoří dvě polohy křemenných pískovců až křemenců někdy i slepenců. Je především vyvinut u Skytal a na Kružínském vrchu, kde byly křemence dokonce těženy jako žáruvzdorná surovina pro slévárny. Celková mocnost krásnodvorského souvrství se pohybuje od tří do osmi metrů.

Vulkanogenní souvrství Doupovských hor (třetihory)

Vulkanogenní souvrství Doupovských hor překrývá severozápadně a západně od Vroutku podbořanské pískovce a krásnodvorské souvrství. Vulkanogenní souvrství vznikalo v období středního oligocénu až spodního miocénu. Je tvořeno starším pyroklastickým materiálem s nehojnými vložkami láv a mladšími efuzivními horninami. Starší bazální explozivní patro dosahuje mocnosti až 100m a je tvořeno souvrstvím jemnozrnných biotitických a augiticko-biotitických tufů a tufitů s vápencovými a místy i uhelnými vložkami. Mladší efuzivní výlevy v okolí Vroutku jsou tvořeny především tefritem (Skytalský vrch, Vrbička) a alkalickým bazaltem (Kružínský, Dubový vrch).

Kvartérní pokryv (čtvrtohory)

Nejmladší horniny v okolí Vroutku tvoří tzv. kvarterní pokryv. Jsou to především svahové písčito-hlinité až hlinito-písčité sedimenty pestrého složení. Obsahují valouny  čedičových hornin, křemenců, silicitů, křemene, rul apod.. Horniny, minerály a zkameněliny z okolí Vroutku a z celého Podbořanska je možné shlédnout ve stálé expozici  podbořanského muzea v budově bývalého městského úřadu v Podbořanech.

 

Otevírací doba muzea

Středa: 7:00 - 11:30 12:00 - 16:00
Čtvrtek: 7:00 - 11:30 12:00 - 16:00
Pátek: 7:00 - 11:30 12:00 - 16:00
Sobota: 8:30 - 14:00  

 

Geologie