Mlýnce

Ves v 19. století patřila do okresu Podbořany. Mlýnec je  německy Linz. Vsí protéká Mlýnecký potok. Farností patřila ves pod Vidhostice a poštou pod Lubenec. V roce 1890 bylo v Mlýncích  26 domů a 146 obyvatel (1890). Byl zde mlýn, kdysi samostatný statek se zámečkem, mešní kaplí a dvorem náleží rodině Baerenreiterově.
Jméno obce je odvozeno od mlýnů které bývaly jádrem obce. První zmínka o Mlýncích pochází z roku 1375, kdy ves patřila vladykovi Radimovi. Po něm následovali Ješek (1387) a Mikuláš (1419). Po husitských válkách zde sídlili Harantové z Kořen, za nichž je první zmínka o tvrzi v Mlýncích. Po smrti Jana Kořena (1603) získal Mlýnce s tvrzí Václav Harant.
Od roku 1614 byly v majetku Václava staršího ze Štampachu. Po konfiskacích získala Mlýnce roku 1623 jeho manželka Barbora. Rodina Štampachů vlastnila majetek do 19. století. V roce 1733 dal Václav Kager ze Štampachu rozbořit tvrz a místo ní postavit barokní zámek. V letech 1883-1889 provedli tehdejší majitelé Mlýnců Josef, Alfons a Jiří Baernreutherové přestavbu čtyřkřídlého zámku v pseudogotickém slohu a založili park v němž dali vysázet aleje pnoucích růží na železných pergolách. V zámku shromáždili velkou sbírku zbraní, archeologických vykopávek z okolí Mlýnců. Pořídili zde velkou knihovnu a dali v západní části přistavět zámeckou kapli. Přestavba starých zámků byla oblíbenou zábavou tohoto rodu. Přestavěli také zámek v Lužci v romantickém slohu. Od roku 1950 užíval mlýnecký zámeček státní statek Lubenec jako kanceláře, jídelnu a byty. V roce 1967 zámek vyhořel. Zachráněna byla jen část, která byla opravena. Na počátku 20. století měly Mlýnce 28 domů a 142 obyvatel. K roku 2021 mají Mlýnce 63 obyvatel. Do sedmdesátých let minulého století patřili Mlýnce pod MNV Skytaly, poté byly přičleněny k Voutku. Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví a postupně je rekonstruován.